Proč a co je vlastně speciální škola?

Říká se, že každý má právo na vzdělání. Pro žáky existuje několik druhů škol, protože máme více či méně nadané děti. Ze základní školy jdou žáci na učební obor, na střední školu s maturitou, a kdo je nadanější pokračuje na vysokou školu a nikomu to není divné. Tak proč nemít možnost vybrat si i základní školu?

Někteří se učit nemusí a projdou na vysokou ani neví jak, některým stačí, co pochytí ve škole a doma si to jen zopakují a někteří se mohou učit od rána do večera a stejně se nenaučí. A co potom dítě s DMO (dětskou mozkovou obrnou) nebo jiným postižením? Dcera chodila do speciální školy 10 let a věřím, že to bylo nejlepší rozhodnutí, které jsem mohla udělat. Doktoři nám tvrdili, že se nenaučí nikdy číst a počítat a se psaním, že to bude také veliký problém. Díky speciální škole a hlavně přístupu paní učitelek a vychovatelek si dcera dnes něco přečte, spočítá, ale co je důležité, chodila do školy velmi ráda a dokonce chtěla chodit i v sobotu. Tato škola má velikou výhodu, ve třídě je méně dětí, tudíž pedagog může k dětem přistupovat individuálněji a nikdo se nikomu neposmívá.

Byli jsme velmi spokojeni a rády se budeme vracet alespoň se podívat a pochlubit se, jak nám to jde dál. Věřím, že nebýt speciální školy, dcera by se neuměla dnes ani podepsat a navíc by měla veliké psychické problémy, protože špatně snáší neúspěch a posměšky, kterým by se v ,,normální škole“ nevyhnula. Podpora, která se dostává žákům na speciální škole je vynikající a dítě nemusí mít strach, že bude nosit domů samé špatné známky. Naše paní učitelka se snažila vždy dceru povzbudit, když ji něco nešlo, věřila ji a ve všem jí pomáhala. Hodnotila především i snahu. A za to vše ji velice děkuji. Byla by veliká chyba speciální školy jednou zrušit a vzít těmto dětem možnost se v klidu a pohodě vzdělávat. Není pravdou, že kdo navštěvoval jednou speciální školu, nemůže mít před jménem titul. Naopak, i tací jsou mezi námi.

Miloslava Žajdlíková